Pět dní v ráji

Účastníci:p. Matúš Kocián, Jan „Čáp“ Žák, Cyril Štěpán, Veronika Landkammerová, Václav Kašpar, Markéta Landkammerová, Jan Kašpar
Lokalita: Slovenský Ráj
Termín: 28.6. – 4.7.

Očima felčara:
Neděle 28.6. Všichni zdrávi
Pondělí 29.6. Všichni nevyspalí a sužovaní bolestmi zad po noci strávené ve vlaku. Večer je Cyril stižen silnou grizzlyfobií.
Úterý 30.6. Bolest zad překročila únosnou mez u Markéty, která dělala veletoče na příliš tenké větvi (patrně ve snaze ověřit, zda člověk pochází z opice).
Středa 1.7. Veronika se pokusila rozbít skálu hlavou. Neuspěla, ale nedošlo k nenapravitelnému poškození (tedy alespoň na skále). Následující noc šest osob trpělo ve stanu pro čtyři osoby. Nespavostí. Po konzultaci s Janem posedá navíc Cyrila hadí stihomam.
Čtvrtek 2.7. Šest osob trpí bolestmi zad a zdvihačů hlavy. Markéta ztratila hlas.
Pátek 3.7. Všichni jsou celkem v pořádku jen ponožky smrdí čím dál víc.
Sobota 4.7. Čáp má horečku a průjem, Veronika střevní chřipku a Markéta dosud nenašla hlas. Další diagnózou všech je noc ve vlaku (s výše popsanými příznaky).

Očima očitého svědka:
V neděli jsme vyrazili a v pondělí jsme tam byli. (Popis krajiny vynechávám, jsou zde ke shlédnutí fotky). Počasí nám přálo. Když pršelo, tak někde jinde, nebo jsme právě seděli v hospodě (na obědě). Páter nám sloužil každý den mši (s výjimkou čtvrtka), za pochodu se pozorně rozhlížel a pohotově fotografoval hmyz. I my ostatní jsme se rozhlíželi a Václav mačkal spoušť.
S odstupem času je již těžké říci kdo jako první přišel s žádostí o hru, tuším však že to byl Cyril který dal této představě jasný tvar a se čtveráckým úsměvem nás začal polévat vodou. Za deset minut jsme byli všichni durch, pouze pan farář se stihl včas vzdálit.
V podobných taškařicích, v rozhovorech vážných i nevážných nám onen týden utekl jako voda. Ráno jsme vstávali před desátou a snídali tvarohovou bábovku (za níž touto cestou děkuji paní Kašparové), večer pak stoupala k nebesům libá vůně čínské polévky a špeku, vařily se i škubánky nebo namátkou chleba s lovečákem. Pro dobrou náladu si hrstka odvážlivců pravidelně sypala do úst lžíce sušeného mléka, aby jej za dávení a prskání rozsévala po širém okolí.
Inu každý si hověl jak uměl. Kupříkladu Cyril s Janem nevynechali jedinou příležitost k umokření své obuvi, aby tak demonstrovali lhostejnost k fyzickému nepohodlí a orientaci na hodnoty duchovní…
Zkrátka kdo tam nebyl, nepochopí. Takže tak.

Raport sestavil a za jeho pravdivost a kvalitu ručí: ČÁP